Rok za velkou louží: Jaké jsou zkušenosti studentky Veroniky?
Podzim 2015 bylo to období, kdy se mě všichni ptali, co bych chtěla k Vánocům. Jediné, co jsem si přála, bylo rok studovat v cizí zemi. Obrátit na chvíli život vzhůru nohama. Otočit se o 180 stupňů a dělat něco jiného, než jsem dělala doteď. A pokud jste se dostali k tomuto mému dopisu, znamená to, že pravděpodobně přemýšlíte podobně jako já. Je to složitý proces a vím, že to nezáleží jen na vás. Ale pokud vám vaši rodiče umožní takovou cestu podniknout, neváhejte ani chvilku.
Studium na střední škole v USA
Protože já jsem měla tu možnost dostat se na střední školu do USA, zkusím vám nastínit a snad pomoci představit si, co to znamená, odjet na nějakou dobu, v mém případě na celý školní rok, do cizí země.
Samozřejmě, než jsem se rozhodla, hodně jsem se zabývala myšlenkou, jestli nebudu přicházet o spoustu zážitků v Česku s mými dobrými kamarády. Jestli nezameškám příliš mnoho školy a jestli všechno doženu. Jestli mám zkrátka přerušit jeden život, a začít žít život druhý, doposud nepoznaný.
Pokud jste stejní jako já, tedy milovníci dobrodružství a objevování, chcete zkusit něco nového a spoustu věcí se naučit i přesto, že to bude stát občas pocity zklamání a stesk, jděte do toho. Za deset měsíců se toho hodně naučíte nejen o angličtině, ale i o kultuře, rozdílech, názorech, lidech a sami o sobě. Svět uvidíte jinak.
Život v rodině
Stanete se členem nové rodiny, která vám ukáže spoustu nového. Už jen proto, že každá rodina má jiné zvyky, pravidla a vztahy. Rodina je vždycky něco jiného než kamarádi, a tak je tomu i v zahraničí.
Rodiče i sourozence vnímáte jako jistotu. Rodina vám vždycky pomůže, budete se mít o koho opřít a kam se vracet, když na vás třeba právě zahraniční anabáze bude prostě moc. Já osobně jsem měla na rodinu veliké štěstí. Určitě jsou ale i případy, kdy rodina není taková, jakou byste si ji přáli. Kromě toho, že tahle zkušenost je sama o sobě obrovská lekce, můžete z vážnějších důvodů rodinu i změnit.
S rodinou se možná dostanete na spoustu zajímavých míst. Nikdo vám nezaručí, že vás rodina bude brát letadlem na Floridu a pak na plavbu Karibikem (to se stalo mému kamarádovi z Rumunska), ani to, že se dostanete třeba do New Yorku nebo Washingtonu jako já. Určitě se ale podíváte do několika měst, spousty vesnic a poznáte různé kouty USA.
Škola a kluby
Pokud jste z gymplu, pravděpodobně pro vás bude vaše nová střední jednodušší. Není to 100%, ale je to velmi pravděpodobné. Poznáte jiný typ vzdělávání, jiné požadavky a aktivity.
Já se například v USA učím opravdu rozdílným stylem, než na jaký jsem byla zvyklá doma. Zapojíte zase jiné buňky. O tom, jak blahý vliv na vaši angličtinu to bude mít, ani nemluvím.
Vyzkoušíte také mnohé mimoškolní aktivity, které se ale často odehrávají právě ve škole. Já mám v USA nepřeberné množství klubů: Future Business Leaders of America, Ekologický klub, Červený kříž, Klub africko-amerických studií, Klub mediků, Vědecký klub, Programátorský klub, dále taky muzikály, divadla, sbory a jiné.
Sporty ve škole
Můžete si vyzkoušet místní tradiční sporty jako jsou třeba americký fotbal, roztleskávání, baseball, basketbal. Nemusíte se zapojit do ničeho, ale myslím, že je to velmi jednoduchý způsob, jak se něco naučit, poznat spoustu nových lidí, najít si kamarády a možná si i ujasnit, co byste chtěli v životě dělat. Ano, spousta lidí říká, že se v zahraničí utvrdí v tom, čím by chtěli v budoucnu být nebo kam svůj život směřovat.
Noví kamarádi
Co se týče kamarádů, vždycky záleží na tom, jak moc budete otevření se bavit s různými lidmi. Vím, že člověku se někdy nechce, ale opravdu neváhejte a dejte se do řeči s každým. Kde jinde dostanete možnost slyšet názor člověka z Dominikánské republiky, radu vašeho kamaráda z Číny, humor kamarádky z Nigérie nebo příběh dívky z Thajska? Kamarádi z jiných kultur mohou vytvarovat vaši osobnost a rozšířit obzory.
Za obrovský přínos považuji to, že se vy, jako prostý člověk, ocitnete v naprosto novém prostředí. Změní se všechno, jen vy sami zůstanete. Budete se divit, jak rychle zjistíte, co nebo kdo vám z vašeho „starého“ života chybí a za co jste vlastně rádi, že ve svém „novém“ životě nemáte. Zjistíte, co nového jste poznali nebo začali dělat, co se vám líbí, nebo naopak, co vás v zahraničí neuvěřitelně štve a rozhodně to ve svém životě nechcete.
Jak si užít pobyt?
A tak mě napadá 5 věcí, o kterých si myslím, že by vám mohly pomoci užít si váš pobyt co nejvíc. I když já sama moc dobře vím, jak je někdy těžké je dodržovat. :-)
- Nemějte očekávání. O rodině, škole, lidech, městě, o ničem. Buďte připravení na všechno a zkuste být otevření. Lpění na představách by vás mohlo zklamat, ale otevřenost vás vždycky obohatí.
- Buďte schopní se přizpůsobit. Neměňte se kvůli okolí, ale ani nebuďte příliš tvrdohlaví. Díky otevřenosti novým věcem toho hodně poznáte. A třeba změníte názor, nebo se utvrdíte ve svém dosavadním.
- Nečekejte na lepší chvíli. Oslovte toho srandovního kluka, dejte se do řeči s tou holkou, co se divně kouká. Jděte ven zrovna teď, když vás kamarádi zvou. Přihlaste se do klubu, co se vám líbí. Začněte dělat sport nebo muzikál už teď v zimě, ne až na jaře. Řekněte rodičům, že nemáte z něčeho dobrý pocit nebo s něčím nesouhlasíte. Jinak byste mohli celý rok jen pročekat a to by byla, myslím, škoda.
- Být výměnným studentem z vás nedělá superčlověka. Zkoušejte věci, abyste toho poznali maximum, ale pokud se vám něco nelíbí, nebaví, nejde, není vám příjemné, nenuťte se to dělat, nemá to smysl. Jste z jiné země a kultury, a tak není vůbec nic zvláštního, že se z vás nestane ze dne na den Američan. Když jste unavení, máte náladu pod psa, nebo se zrovna cítíte na to být celý víkend zavřený v pokoji, nemluvit s nikým a jen ležet, udělejte to. To dělá každý. To, že jste někde jenom deset měsíců a předpokládá se, že tam budete zažívat dobrodružství a poznávat a učit se a kamarádit se a bavit se… neznamená, že se musíte uhnat.
- Myslete na pořekadlo „jaký si to uděláš, takový to máš“. Součástí programu nejsou předem přichystaní kamarádi, zážitky, úspěchy, dobrá nálada, spokojenost. Život v cizí zemi je jako jakýkoliv jiný život se svými „nahoře“ a „dole“. Bude záležet jen na vás, jaký ten rok bude.
O svém „roku za velkou louží“ píšu blog. Byla by pro mě velká pocta, kdyby vám jakkoliv pomohl! Mrkněte se na Rokzavelkoulouzi.blogspot.com.
Pokud byste se chtěli naprosto na cokoliv zeptat, ráda vám zkusím odpovědět. Můžete mi napsat na můj mail v.chvostova@gmail.com.
A na závěr vám zkusím dodat kuráž, pokud stále váháte. Když jsem ještě doma různým lidem říkala o mojí cestě na střední školu do Ameriky, vypozorovala jsem dva typy reakcí:
1) Proč?
2) Ty ostatní.
Můj názor zní: pokud by vaše reakce spadala do kategorie 2, jeďte.
Ze Spojených států amerických vás zdraví,
Veronika Chvostová